Rozmohl se nám tu takový nešvar… A tím „tu“ myslím v reprocentrech…
Mělo být naprosto přirozené, že než se k tomuto kroku, kroku vedoucímu k vytouženému miminku cestou IVF, uchýlíte, vyzkoušíte všechny dostupné a relativně neinvazivní možnosti.
Pokud se snažíte s partnerem rok a nic se neděje, teprve potom vás (oba!) pošle gynekolog na vyšetření. Když se nenajde závažnější důvod, proč to nejde, myslím, že zlatým standardem by mělo být vyšetření a případné ošetření svalů pánevního dna.
Napětí svalů pánevního dna a pohoda vnitřních pohlavních orgánů spolu úzce souvisí. Tak proč nejdřív nezkusit tuto cestu?
Pokud je pánevní dno ve zvýšeném napětí, chodí žena na jeho ošetření per rectum (přes konečník) každý měsíc po menstruaci (ideálně do ovulace). Někdy stačí ošetření jedno, někdy je jich třeba více, aby se pánevní dno zregenerovalo. Tři měsíce se nedoporučuje snažit otěhotnět, dle zkušeností paní Mojžíšové (a já se k ní připojuji) je k regeneraci pánevního dna potřeba měsíců šest, pak se z tuhých provazců stává měkká, pružná peřinka. Samozřejmě to není jen o metodě Mojžíšové, není samospásná, ale o tom třeba zase jindy.
Přála bych si, aby každý pár toužící dlouho po miminku nejprve sáhnul po této metodě, která ani není tak nákladná jako IVF. Ideálně aby po ní sáhla už žena, která se rozhodla, že chce v brzké době otěhotnět a ráda by na těhotenství svoje tělo připravila. Jsou to zatím jen výjimky v mé ambulanci, ale už i to se děje.
A v neposlední řadě, aby po ní sáhla i žena, která z jakéhokoli důvodu zkrátka musí IVF podstoupit, protože jinou cestou prostě otěhotnět nemůže, protože i tady je příprava těla na těhotenství zásadní a může snížit počet nevydařených pokusů.
Tak prosím, než do sebe napícháte spoustu hormonů a vydáte ještě více peněz na reproklinice, vylaďte si pánevní dno.